Čeká nás nová finanční krize?

Tuto otázku si pokládá nejeden z nás – odborník i laik. V poslední době se množí zprávy o strmém pádu akcií, neochotě investorů ukládat kapitál do zadlužených zemí, státy zavádějí nejrůznější opatření. To vše naznačuje, že stojíme na počátku další ekonomické krize.

Krize jako součást hospodářského cyklu

Nutno však říci, že krize je přirozeným jevem, totiž že každý hospodářský cyklus má fázi růstu, kdy se ekonomika dostává ze dna, aktivita investorů díky výhodné úrokové míře roste a inflace i nezaměstnanost jsou ve svých limitech. Tato fáze přechází ve fázi vrcholu, kdy ekonomika funguje na maximum, ale dostává se již do fáze stagnace, kdy není již kam dál její hranice posouvat. Logicky pak následuje krize a pád na dno, ze kterého pak opět vychází fáze růstu.

Život na dluh

Současná krize, která vznikla někdy kolem roku 2008, je způsobena lehkovážností investorů, půjčováním méně důvěryhodným klientům, a také životem na dluh, který se stal trendem mezi státy i firmami. S půjčenými penězi mají subjekty větší tendenci riskovat, a problém se tak prohlubuje. Na pomezí rizika se pohybovaly i subjekty, které měly a stále mají velice silné postavení ve světové ekonomice.

EU a USA

Příkladem za všechny je Evropská Unie či Spojené státy americké. EU při živelném zavádění eura po roce 2000 opomíjela fakt, že státy tehdy budoucí eurozóny zdaleka nesplňují fiskální podmínky nutné pro přijetí nové měny. Například již tolik omílané Řecko, či další státy skupiny PIGS – tedy, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Irsko – ti všichni vstupovali do eurozóny s veřejným dluhem přesahujícím 100% HDP, přitom limit byl 60% HDP. Ekonomický propad spojený se zavedením nové měny a s adaptací na ni byl pak jen pomyslnou poslední kapkou na cestě do záhuby. Zadlužená Evropa teď řeší existenční problémy a dluh jejich zemí se stále prohlubuje. Alarmující je fakt, že Řecko má již horší rating než například Kuba. Jeho další snižování však nevede k lepším výsledkům, spíše naopak, země se pohybuje v bludné spirále směřující k bankrotu. Ten je však finančně nákladnější než další půjčka, proto EU do této země nalévá další a další finanční pomoc, aby bankrot odvrátila. To, že bankrot je hrozbou pro všechny světové ekonomiky potvrdily i USA, když jim byl snížen rating o jeden stupeň, tedy z nejlepších AAA na AA+. Dluh USA je díky rozhazovačné politice na neuvěřitelném čísle 200% HDP, což z nich dělá nejzadluženější zemi světa.

Jak krizi řešit?

Je více než jasné, že krize takovéhoto rozsahu potrvá ještě mnoho měsíců či několik let. Ekonomika není schopna se z této recese rychleji vzpamatovat. Důležité však je zabránit jejímu dalšímu prohlubování a uvědomit si nezodpovědnost, s jakou ekonomické subjekty půjčovaly a investovaly. Dále bude třeba omezit tendenci států a firem se dále zadlužovat, a to upravením úrokové míry tak, aby zdražila cizí kapitál . Doufejme tedy, že se to podaří, a že ekonomická krize nezanechá vážnější následky.