Daň z příjmů fyzických osob (díl. 2.)

Druhý díl článků ze série o dani z příjmů fyzických osob jsem věnoval základu daně z příjmů fyzických osob, nezdanitelným částím základu daně a slevám na dani. Tento článek je opět zaměřen na teorii, neboť ta je velice důležitá pro pochopení problematiky daně z příjmů fyzických osob. Následující díl bude již věnován výpočtu daně, daňovému přiznání a pokud to bude možné, uvedu i nějaké příklady.

Základ daně z příjmů fyzických osob

Základem daně z příjmů fyzických osob je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v příslušném zdaňovacím období přesáhnou výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Zdaňovací období pro účely daně z příjmů rozumí kalendářní rok. V případě poplatníka, kterému plyne více příjmů podle § 6 až 10 (příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy), tvoří základ daně součet dílčích základů daně. Pokud příjmy ze samostatně výdělečné činnosti nebo příjmy z pronájmu jsou menší než výdaje, rozdíl se nazývá ztráta. O tuto ztrátu je možné snížit úhrn dílčích základů daně. Tuto ztrátu nebo její část není možné uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, ale v následujícím zdaňovacím období. Podrobnější informace o možnostech odečtení ztráty jsou obsaženy v § 5 zákona č. 586/1992 sb.

Nezdanitelné části základu daně

Nezdanitelné části základu daně představují v podstatě položky, kterými je možné snížit základ daně. Podrobné vymezení těchto položek je uvedeno v § 15 zákona č. 586/1992 sb. Zde uvedu pouze ty, které považuji za v praxi nejběžněji využívané. První z nich jsou dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu nebo právnickým osobám se sídlem na území České republiky, které jsou pořadateli veřejných sbírek a to na financování vědy, kultury, požární ochranu a jiné. Podrobný výčet je uveden v § 15 odstavec 1. Poskytnutá hodnota darů musí v příslušném zdaňovacím období přesáhnout alespoň 2% ze základu daně, minimálně 1000 Kč. V celkovém úhrnu lze odečíst maximálně 10% ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se považuje i darování krve, kdy jeden odběr krve bezpříspěvkového dárce je oceněn částkou 2000 Kč. Další položkou, o kterou je možné snížit základ daně je hodnota úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru. Dále lze od základu daně odečíst ve zdaňovacím období příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Částka, kterou je možné odečíst se určuje jako úhrn zaplacených příspěvků na zdaňovací období snížená o 6000 Kč. Maximální částka, kterou je možné takto odečíst je 12 000 Kč. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění. V tomto případě j ovšem nutné splnit zákonné podmínky, tedy výplata pojistného musí být ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně je pojistné plnění možné nejdříve vyplatit v kalendářním roce, kdy poplatník dosáhne 60 let. Podrobné podmínky pro uplatnění této položky jsou uvedeny v § 15 odstavec 6. Celkovou částku, kterou je možné od základu odečíst za zdaňovací období je 12 000 Kč. Nezdanitelné části daně je možné odečítat pouze do výše základu.

Slevy na dani

Slevy na dani představují položky, které je možné odečíst přímo z vypočtené daně. Slevu na dani, kterou může využít každý, je sleva na poplatníka a činí 24 840 za zdaňovací období. Tato částka je aktuální pro rok 2008, neboť od 1.1. 2009 bude platit sleva na poplatníka ve výši 16 560. Další slevu, kterou je možné využít, je sleva manželku nebo manžela a to ve výši 24 840 (od 1.1.2009 16 560). Tuto slevu je možné uplatnit pouze za předpokladu, že manžel nebo manželka žije s poplatníkem ve společné domácnosti a nemá vlastní příjem přesahující částku 38 040. Poplatník, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem (lidsky řečeno student) může využít slevu na dani ve výši 4 020 Kč a to až do 26 let nebo po dobu prezenční formy doktorského studia do věku 28 let. Poplatník může dále uplatnit daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě, které s ním žije ve společné domácnosti a to ve výši 10 680 (od 1.1.2009 10 200). Slevu na dani může poplatník využít až do výše daňové povinnosti. V případě pokud daňové zvýhodnění přesahuje daňovou povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může žádat tento daňový bonus, pokud činí alespoň 100 Kč maximálně však do výše 52 200 ročně.

První díl článku: http://finance.dobryweblog.cz/…ickych-osob/