Daň z příjmů fyzických osob (část 3.)

Daň z příjmů fyzických osob (část 3.)

Třetí článek ze série článků na téma daň z příjmů fyzických osob je věnován zdaňování příjmů podle §6, tedy příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. V tomto článku se pokusím na jednoduchých příkladech vysvětlit způsob stanovení základu daně a výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Sazba daně

V roce 2008 nastala změna v podobě zavedení rovné 15 % daně, tedy přechod z progresivního zdanění na lineární. Do roku 2007 bylo několik sazeb daně v závislosti na výši ročního příjmu. Nejnižší sazbou daně bylo 12 % pro příjmovou skupinu do 121 200 Kč. Pokud měl poplatník vyšší roční příjem než 121 200 Kč, například 200 000 ročně, tak částka 78 800 byla zdaněna 19 % a 121 200 pak 12 %. Takto vypočtená daň pak tedy činila celkem 29 516 Kč. Podrobný přehled sazeb daní pro jednotlivé příjmové skupiny je možné najít v daňových zákonech pro rok 2007. Oproti roku 2007 ovšem nastala i jiná významná změna vyjma sjednocení daňové sazby pro všechny příjmové skupiny, a to v případě základu pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Základ daně v roce 2008 tvoří hrubá mzda zaměstnance + sociální a zdravotní pojištění, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance. V roce 2007 byl tvořen základ daně hrubou mzdou zaměstnance, od které se odečetlo sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Pro názornost příklad v číslech. Hypotetická hrubá zaměstnance je 10 000 Kč.

Základ daně (prosinec 2007) = 10 000 – 450 (zdrav poj.) – 800 (soc. poj.) = 8 750

Základ daně (leden 2008) = 10 000 + 2600 (soc. poj.) + 900 (zdrav. poj.) = 13 500

V tomto příkladu nejsou uvažovány položky snižující základ daně. Tento příklad jsem uvedl pouze pro lepší pochopení rozdílu mezi základem daně v roce 2007 a v roce 2008.

Zálohy na daň

Záloha na daň je povinná platba na daň, kterou je povinen poplatník platit v průběhu zdaňovacího období, pokud skutečná výše daně za toto období ještě není známa. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň započítávají na úhradu skutečné výše daně.

Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou zpravidla zdaňovány v podobě měsíčních záloh, které počítá a odvádí zaměstnavatel. V tomto případě je rozhodující pro stanovení záloh, zda má zaměstnanec u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Prohlášení k dani může mít poplatník podepsáno pouze u jednoho nebo postupně u více plátců v průběhu zdaňovacího období. Podepsané prohlášení k dani je podmínkou pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně. Pokud zaměstnanec prohlášení podepsané nemá, zaměstnavatel nepřihlíží při výpočtu k nezdanitelným částím základu daně a výsledná zdanitelná mzda je zdaněna 15% sazbou daně. V následujícím obrázku je uveden postup při výpočtu měsíčních záloh zaměstnavatelem:

HRUBÁ MZDA
+ 26 % sociální pojištění

+ 9 % zdravotní pojištění

= SUPERHRUBÁ MZDA

– Odčitatelné položky

= „ZDANITELNÁ MZDA“

* 15 % SAZBA DANĚ

= ZÁLOHA NA DAŇ PŘED SLEVAMI

– slevy na daň

= ZÁLOHA NA DAŇ

Roční zúčtování záloh

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze u jednoho nebo postupně od více plátců daně a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, vrátí plátce daně jako přeplatek kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen. Plátce daně nebude přeplatek vracet, pokud činí méně než 50 Kč.

Druhý díl článku: http://finance.dobryweblog.cz/…-osob-dil-2/

První díl článku: http://finance.dobryweblog.cz/…ickych-osob/