Zahraniční obchod: základní informace

Formy zahraničního obchodu

Zahraniční obchod může mít dvě formy – export, tedy vývoz, a import, čili dovoz. Třetí zvláštní a ne tak častou formou je reexport. Pro reexport je charakteristické, že tzv. reexportér nakoupí v zahraničí zboží, toto zboží dále exportuje do další země.

Překážky mezinárodního obchodu

Mezinárodní obchod je náročnější než obchod s tuzemskem. Tento fakt vyplývá z přirozených podmínek tohoto obchodování. Jazykové a kulturní bariéry, právní rozdílnosti, jiné tržní prostředí, vzdálenost a mnohé další faktory ovlivňují úspěšnost či neúspěšnost subjektu podílejícího se na zahraničním obchodu. S obchodováním pak souvisí také řada rizik, například riziko kurzové, zvyšuje se riziko platební neschopnosti partnera apod.

Další řada překážek je dána politikou vlastní i cílové země. Výraznější překážky zpravidla stojí na straně země cílové. Ta uplatňuje různá opatření, obvykle s cílem ochránit vlastní trh. Někdy však tyto překážky mohou být i výsledkem politické situace a mezinárodních vztahů.

Základními překážkami jsou cla, celní kvóty, licence. Extrémním případem je embargo, které nedovoluje dovoz.

Podpora mezinárodního obchodu

Podpůrné prostředky mohou být smluvní, tzn. že dvě či více zemí uzavřelo dohodu či smlouvu upravující vzájemný obchod. Druhým typem podpory je autonomní využití různých nástrojů, například poskytování úvěrů, pojišťování exportních úvěrů či propagace domácích výrobků v zahraničí.

Evropská unie a zahraniční obchod

Jedním z cílů Evropské unie bylo liberalizovat mezinárodní obchod. Za tímto účelem vytvořila celou řadu opatření. Asi nejzásadnějším z nich bylo zrušení cel v rámci Evropské unie, to znamenalo, že na zboží dovezené z jedné členské země do země druhé nepodléhalo clu. Clo jako překážka bylo odstraněno, neomezovalo obchod a učinilo zboží konkurenceschop­nější.

Dnes na obchodování mezi jednotlivými členskými zeměmi nepohlíží jako na mezinárodní obchod.

Evropská unie ale ovlivňuje i obchodování s tzv. třetími zeměmi, tedy zeměmi, které nejsou členy Evropské unie. Toto obchodování ovlivňuje prostřednictvím různých smluv a dohod. Všechny členské země jsou zavázány dodržovat jednotnou celní politiku vůči těmto třetím zemím.