Vznik finanční krize nebyla náhoda!

Počátek 21. století byl charakteristický mnoha trendy. Některé světové ekonomiky procházely stagnací, jiné ekonomiky dosahovaly výrazného růstu a posilovaly tak svoji pozici. Vznikaly nové trhy, formovaly se nové nákupní návyky. To vše má svůj díl na dnešní finanční, respektive hospodářské krizi.

Hypoteční boom

Situace Spojených států byla velmi příznivá pro zájemce o nemovitosti. Lidé si proto ve velkém pořizovali domy, a jak jinak než „na dluh“. Finanční ústavy jim na to půjčovaly prostřednictvím hypoték, nezkoumaly podrobněji, zda budou zákazníci schopni svým závazkům dostát. Hypotéky rozdávaly na počkání, zájem měly pouze o další „ovečky“.

Na jedné straně tady máme miliony klientů dlužících bankám, na straně druhé banky dlužící vlastníkům tzv. hypotečních zástavních listů. Jedinou jistotu, kterou banky měly, bylo případné zastavení nemovitosti neplatícího ve prospěch banky.

Zhruba v roce 2007 se situace začala vyhrocovat, klienti hromadně nebyli schopni hypotéky splácet. Banky sice od těchto neplatičů získaly nemovitost, ovšem nenašli žádného zájemce, který by ji odkoupil. Cena nemovitostí klesla k nule. Výsledkem byly jednoduše řečeno banky bez peněz.

Investoři tak měli rázem z cenných papírů vysokých hodnot papíry bezcenné. Krachující investoři, banky a velká nedůvěra ve finanční stabilitu na sebe nenechali čekat.

Spojené státy jsou neodmyslitelně spjaty se světovým kapitálovým trhem. Díky tomu nemají problémy pouze americké subjekty, ale i subjekty fungující téměř kdekoliv na světě. Problém je i s celkovou opatrností podniků jakožto s všeobecně panující nedůvěrou.

Hospodářský cyklus?

Hospodářský cyklus, fáze expanze i recese jsou přirozenou součástí každé ekonomiky. Žádná ekonomika nemůže soustavně pouze růst, občas musí přijít i období útlumu.

Propady ekonomiky jsou tak běžné, trh se opět přirozenými mechanismy sám dostane do fáze růstu. V případě větších krizí může pomoci zásah státu prostřednictvím nejrůznějších opatření.

Teorie přílišného konzumu

Někteří ekonomové či sociologové poukazují na posilování sklonu společnosti ke konzumu. Lidé si začali ve velkém půjčovat nejen na nemovitosti, ale také na dovolené či další produkty, které nepotřebují nutně k životu. Je pravda, že se sice tímto peníze pouze posunuly o stupínek výše v ekonomice, právě tyto peníze ale možná putovaly právě do ranku peněz použitých na hypoteční úvěry. Dostaly se tak do jednoho „víru“.

Za několik měsíců i tito klienti mohou mít problémy se splácením půjček, celkově roste míra zadluženosti společnosti a klesá schopnost splácet.

Další ránou je situace na trzích s komoditami. V posledních obdobích totiž ceny většiny komodit dosáhly svých maxim a tím vyvolaly inflaci. Výsledek – zvýšení cen pro spotřebitele, možné snižování zisků firem.