Konvergenční kritéria, cesta k euru

Přijetí eura není jednoduchou záležitostí a rozhodně nezávisí na pouhém „chceme“. Euro totiž může bát zavedeno až po splnění přísně stanovených kritérií. A jejich splnění není otázkou dnů či týdnů.

Co říká Maastrichtská smlouva

Maastrichtská smlouva upravuje postup při přijímání eura. Vymezuje podmínky, které musí daná země splnit, aby mohla zavést společnou měnu euro. Tyto podmínky se nazývají konvergenčními kritérii a je jich celkem pět. V praxi se jedná o plnění pěti ukazatelů v určených limitech.

Konvergenční kritéria byla stanovena takto:

1. poměr schodku veřejných financí a hrubého domácího produktu nesmí překročit 3 %
2. poměr veřejného dluhu a hrubého domácího produktu nesmí překročit 60 %
3. musí být zajištěn udržitelný stupeň cenové stability a průměrné míry inflace, která po dobu jednoho roku před posuzováním nepřekročí míru inflace tří členských států s největší cenovou stabilitou o více než 1,5 %;
4. dlouhodobé nominální úrokové míry nesmí o více než dva procentní body přesáhnout úrokové míry tří členských států s nejlepší cenovou stabilitou;
5. po dobu posledních dvou let musí být bez vážného napětí dodržováno stanovené fluktuační pásmo dané měny v Evropském měnovém systému.

Zdroj: http://ec.europa.eu

Až po splnění všech těchto kritérií může daná země vstoupit do třetí fáze hospodářské měnové unie. Právě splnění těchto kriterií zaručuje určitou úroveň rozvoje ekonomiky a její stabilitu. Pouze stabilní rozvinuté ekonomiky mohou zajistit bezproblémové fungování měnové unie.

Když přijdou problémy

Dopad jedné ekonomiky na celou eurozónu demonstruje aktuální případ Řecka. Situace v Řecku je vyvolána celou řadou faktorů. Jeden z faktorů přímo souvisí s konvergenčními kritérii. Je jím státní rozpočet, lépe řečeno jeho deficit. Ekonomická situace Řecka si vyžádala nové hodnocení ratingových agentur, a tedy menší důvěru v řeckou ekonomiku. Tento případ však zasáhl celou eurozónu, euro oslabilo a evropské orgány se začaly obávat o budoucnost. Díky provázanosti jednotlivých trhů evropských zemí může krize v jednom stále zapříčinit výrazné zhoršení situace v dalších zemích. Nastoupit tedy může dominový efekt.